Dopisy za Sklárny 2

Druhý pozdrav ze Sklárny. Stále se pokouším o odeslání fotografií, daří se čím dál méně. Takže opět jen slova. Včera jsme absolvovali plánovaný výlet na Fantasy golf v Plasích. Došlo k menšímu zádrhelu v dopravě - vynesl hodinové čekání na autobus. Ale stálo to za to! Cesta kolem světa se setkala se všeobecným nadšením a věřím tomu, že u většiny dětí se nebude jednat o poslední návštěvu. Snad jedinou brzdou pohodičky bylo úmorné vedro. Naše škola jezdí v září do Sklárny už desítky let, takové počasí jsme však ještě nikdy nezažili. Přízemní mrazíky ano, vytrvalé lijáky ano, mlhy ano, věčně zachmuřenou oblohu ano...Ale takové pařáky? Nikdy! Úlevu přinášejí až trochu svěžejší večery. Ani to však včera neplatilo. Večer se konala první diskotéka zdejšího pobytu a na té bylo POŘÁDNÉ HORKO. Pro téměř všechna děcka z naší třídy palec nahoru.Takhle spontánně a bez přemlouvání ze strany učitelů to tady už dlouhá léta nikdo nerozjel. Věty jako: "neseďte jak buchty", "běžte tancovat", "zajděte pro toho a toho" apod. patřily v minulosti k běžnému repertoáru dozoru. Včera jich nebylo třeba. Už v první půlhodině se krásky z devítek bez jakéhokoliv tlaku ze strany učitelů ujaly prťat ze druhých a třetích tříd a křepčily s nimi jak o život. I ploužáky! Poté už měli sólo samotní deváťáci. A já musím znovu opakovat - a to bez jakéhokoliv přikrašlování - s tímhle se z nás dospělých nikdo už dlouho dlouho nesetkal. Jaksi jsme si navykli, že se děti, bohužel, neumí bavit samy, že jim zábavu musíme vytvářet. Letošní deváťáci dlouho zažívané pravdy popírají. Baví se sami, jsou schopni vyprodukovat neuvěřitelnou show - baví ostatní a nesmírně baví i své učitele. Za včerejší večer prozatím jen imaginární medaile pro Kačku Vítkovou, Báru Popelkovou, Martinu Balvínovou, Karinku Lahučkou, ale především pro Jirku Marka. Ten nejenže byl několikrát během večera leaderem vtipných tanečních kreací, navrch ještě zvládl vyzvat k tanci paní ředitelku, třídní učitelku a další. A ani tady pochvaly nekončí. Po notném výdeji energie následoval pohodový večer. Všechno řádění se odbylo v tanečním sále, nikdo zřejmě neměl chuť v něm pokračovat v době určené ke spánku. A tak byla spokojena i noční vychovatelka.
Ani v sobotu se neochladilo. Naopak - vedro bylo ještě vydatnější. Byly zde jakési pokusy o výuku. Děti ale vypracovávaly například soubor otázek z anglického jazyka ve stínu stromů nedaleko rybníka Petrák. V budově školy je neúnosně, jenom les je záchranou. Zítra je jediný den bez vyučování, naše třída má plánovaný pěší výlet do Žihle. Přeji, zlata, abyste to ve zdraví přežili.

FOTOGALERIE